Škola a dětská kreativita

Každý den je nám nabízeno mnoho možností, jak využít naše talenty a potenciály, ale na to bohužel není ve škole dostatečný čas a prostor. Ve škole je věnováno mnoho času a energie věcem, které naše děti nenaplňují a nedělají je šťastnými.

K lidské kreativitě je potřeba mnoho času a energie. Když člověk objevuje, dělá často chyby, které máme od útlého věku zafixované jako něco špatného, čeho bychom se neměli dopustit. Opak je pravdou, chyby jsou naopak dobrou zkušeností, protože nás učí býti lepšími. Říká se, že kdo na chybu zapomene, je odsouzen si ji zopakovat znova. Toto rčení je pravdivé.
Každé dítě má talent nebo nadání. Mrzí mě, že si jen málo z nás uvědomuje, jak moc záleží na tom, aby bylo nadání či talent rozvíjeno.
Podle mého názoru by se měla kreativita s přibývajícím věkem rozvíjet, ale bohužel dochází během vzdělávacího procesu k potlačování touhy poznávat. Učit se učivo z paměti, napsat test, který učitel oznámkuje, a pak zapomenout. To je koloběh, který pociťuje každým dnem mnoho studentů.
A co si tedy o školství myslím? Že je škola většinou neefektivní. Zdá se mi, že ve školním schématu není důležité mít vědomosti, které nezapomeneme, ale umět vše z paměti.

Myslím si, že většina problémů vzniká z neznalosti, a to mluvím i o tak velkých problémech, jako je například Brexit, a proto je velice důležité mít aspoň všeobecný přehled, který mnoha mladým lidem chybí.
Největší chybou je, že nám učitelé předávají hotové informace a chybí a debata, která by v nás rozvíjela touhu po poznávání.  Přirozeností každého dítěte je touha po učení a objevování. Bohužel ve škole tato touha mizí.
 
Závěrem napíšu jen to, že české školství v žácích nevyvolává touhu po poznání. Žáci většinou nepracují z vlastní iniciativy a bývají hnáni vidinou odměny (známka či pochvala), což je podle mého názoru špatně.