Sex…a škola?
Sexuální výchova je odlišná od biologie. V biologii se žáci a studenti naučí, jak lidské pohlavní orgány fungují, podobně jako se učí druhy ježků nebo biotopy. Sexuální výchova by tu měla být od toho, aby se mladí lidé dozvěděli, co s těmito znalostmi vlastně počít. Drtivá většina školáků totiž čerpá informace zejména od „starších a zkušenějších“ nebo z porna. A jak kdysi prohlásil tělocvikář v dnes již kultovním seriálu Freaks and Geeks, „kdyby porno bylo reálné, sám bych se bál“. Takže škola může být místem, kde se studenti poprvé setkají s pojmy jako bezpečný sex (viděli jste někdy někoho v pornu používat kondom?) nebo konsent. Problém je, že drtivá většina učitelů se bojí, že ve svém výkladu zajdou moc daleko, a některé konzervativnější rodiče si popudí proti sobě. Proto se omezí na zopakování biologie a několik obecných varování.
Dá se ve škole o sexu učit tak, aby to bylo přijatelné pro všechny? Jistě ano. Místo biologie nebo kytiček a motýlků by ale měl učitel nechat žáky, aby sami vedli diskuzi. Pokud jsou dost velcí na to, abyste s nimi o tématu mluvili, jistě jsou dost velcí i na to, aby na něj měli názor. Co tedy v hodinách rozebírat? Například právě výše zmíněný konsent. Obecnou poučku, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, známe všichni, ale dokážeme ji aplikovat i v posteli? Stačí ke konsenzu, aby druhá strana neřekla ne? Nebo musí říci ano? Co je to znásilnění, a co dělat, pokud se nám nebo někomu v našem okolí něco takového přihodí? Existuje rape culture? A jak vypadá? Jak se utváří lidská sexualita?
To jsou otázky, na které většinou porno ani spolužáci odpověď nedají, ale se kterými se dříve nebo později setká skoro každý. Pro kluky je to možnost zjistit, co si o spoustě věcí myslí samy dívky, a naopak. Učitel by měl v první řadě debatu kultivovat, popřípadě opravovat faktické chyby (divili byste se, jaké představy mají někteří mladí pánové o menstruaci nebo naopak slečny o erekci). Sex totiž pro většinu lidí k životu patří, ale dobrý sex je jen takový, který si užijí všichni zúčastnění, a po kterém nezůstane hořká pachuť. A to by měl být i cíl sexuální výchovy.